Voda je dynamická a tvárná, mění se ve sníh, led, kapky rosy, mlhu, jinovatku nebo déšť. Vodní plocha do zahrady také přiláká drobné živočichy – žáby, vážky, vodoměrky, potápníky, někdy i čolka nebo užovku. V horkých letních dnech se přiletí napít ptáci, které byste jinak nespatřili.
Vodu do svých zahrad lidé přiváděli od chvíle, kdy se usadili a začali budovat stálá sídla. Připomeňme nádrže v zahradách starého Egypta, stylizovaná jezírka, jaká budovali Číňané a Korejci už od 13. století před naším letopočtem, studánky u středověkých sídel anebo rozlehlé rybníky v anglických parcích. Vodní plocha v zahradě ale nemusí být vždy nákladnou a složitou stavbou, v mnoha případech stačí využít něco, co už existuje, ať je to zrušená požární nádrž, nepoužívaná stavební jáma, staré sudy, kádě nebo cisterny, zakopané do země a osázené lekníny.
